Vedu lidi, aby převzali odpovědnost za svůj život, pomáhám jim odhalovat překážky, které bráni v rozvoji. Tato vnitřní zeď může mít různé příčiny. Buď si vytvořili zúžený obraz sebe sama, nebo sami sebe považují za špatné, nebo jim někdo ublížil, přehlížel je a dával jim málo lásky. Učím je jak tato témata otevřít a vypořádat se s nimi. Někdy se stane že lidé převezmou zodpovědnost za někoho jiného, což je velmi zeslabuje, v takovém případě je nutné aby se rozpomněli na svou vlastní zodpovědnost, tedy na zdroj veškeré své síly. Mnozí lidé to sami nedokážou a potřebují pomoc. Každá pomoc zvnějšku je ale jen přechodné řešení. V první řadě je nutné vysvětlit lidem jak mohou pomoci sami a jak si mají zvolit vlastní cestu. Jestliže člověk vystoupí z role oběti, otevře se mu řada možností, které mu dopomohou k uzdravení.

V tradičních společnostech se šamanem nikdo stát nechce, šamanské vlohy jsou vrozené, ale představují velkou zodpovědnost. Šamani se rodí i v Evropě, problém spočívá v tom, že je nikdo nepozná a nedokáže je vzdělávat, realizují se v oborech zabývající se psychikou, mají sklony k sebedestruktivnímu chování, protože nikdy nedostali příležitost rozvíjet mimořádné schopnosti jimiž byli obdařeni. Nikdo jim nevysvětlil, že být jiný než ostatní není hřích. K idyle mělo mé dětství daleko, chvíli mi trvalo, než jsem pochopila že dokážu vnímat věci, které ostatní nevidí. Jakmile jsme to všichni zjistili, všimla jsem si, že se mě lidé bojí, dokonce i matka. Zareagovala jsem jako dítě, začala jsem své schopnosti skrývat.

Jestliže uzdravíš svou vlastní minulost, uzdravíš tím i předky. Tím, že uzdravíš předky, uzdravíš minulost jako takovou a tedy i sám sebe. Je to kruh. Když přijde na svět dítě, může se stát, že je to znovuzrozený předek. V tom případě budou v jeho hlavě pokračovat všechny boje, které sváděli jeho předkové. Ozdravný proces začíná u rodinných struktur. Chceme-li léčit a uzdravovat, musíme si nejdříve osvojit nové pojetí lidské duše. Rozumové uchopení nestačí, musíme lidskou duši opravdu „cítit“. Když vedu skupinu budoucích léčitelů, učím je nejprve tiše sedět a prozkoumávat svou intuici. 

První příkaz zní: poznej sám sebe. Pak si mohou vybrat nějakou techniku a vyzkoušet jak bude účinkovat na živého člověka s duší, Evropané by měli techniky pustit z hlavy a raději se vydat na cestu do vlastních srdcí.

První co jsem se naučila, bylo důvěřovat vlastní intuici a vyššímu já. Vyšší já mi poskytne vše co potřebuji. V tom spočívá jeho úkol. Mým úkolem je dávat těmto darům takovou formu, aby v pravou chvíli uvolnily v pacientově nitru veškeré bariéry a on prozřel. Lidi neléčím, pouze napomáhám jejich vnitřní proměně. Pak už se mohou léčit sami. Změna nemusí být nutně převratná, často stačí jen správný vhled do konkrétního problému. Než se s pacientem pustíme do práce, poslepu zalovím v koši svého vědění a vytáhnu z něj přesně to, co v daný okamžik pomůže. Já sama vůbec netuším jak bych měla někoho léčit! Neovládám techniky, ale když se nacházím v energetickém poli nějaké druhé osoby, počínám si naprosto suverénně. Úspěšnou spolupráci můžeme začít jen tehdy pokud dojde dorozumění mezi jeho a mým vyšším já. Jestliže se jeho spirit z jakéhokoliv důvodu domnívá, že by se mnou spolupracovat neměl, pak mezi námi vytvoří pevnou a jasně vnímatelnou zeď. Někteří pacienti nemají respekt, nechtějí se propracovat k moudrosti, chtějí si jí koupit. Heslo zaplatili jsme hodně peněz, koukej se snažit nefunguje.

Chcete-li být úspěšní musíte mít vysoce rozvinutou intuici. Bez intuice je vám akademické vzdělání k ničemu, protože ho nedokážete správně používat. Teprve v okamžiku, kdy intuice a vědění splynou, začnete vnímat pacientovu duši a dokážete s ní navázat spojení. Můžete dokonce navodit situaci v níž se pacient a duše budou uzdravovat navzájem. Nejprve ovšem musíte odhalit místo, kde pacient přišel k újmě, kde se nechal ovládnout bolestí a dovolil jí, aby pronikla do nadosobního prostoru. Jakmile se do tohoto prostoru dostanete, symptomy se změní. 

Vědění jako takové v nás pořád je a občas se mu podaří prorazit na povrch. Možná leží hluboko v nevědomí a možná v buněčné hmotě. Nedá se odcizit, protože má podobu genetických vzpomínek. Já jsem jen posel, který tyto vzpomínky oživuje. Nejsem zahradník, jen rozsévač. Proto pěstuji nové myšlenky a rekultivuji stará pole, aby se lidský obraz světa vymanil z těsného sevření dogmat. Přeorávám půdu aby lidé viděli, že mají mnohem víc možností a schopností než si myslí.

převzato z knihy: Poselství šamanů od Geseko von Lupke (Práh)