Po delším uvažování jsem se rozhodla využít služeb Veroniky a Táni. Zkoušela jsem najít pomoc jinde, ale protože žiju v zahraničí, vždycky jsem došla k tomu, že pomoc najdu jen na konci svojí ruky. Jednoho dne mne to přestalo bavit a vzbouřila jsem se sama proti sobě, napsala Veronice a požádala o terapii. Jakmile jsme se domluvily na termínu, začaly reagovat moje dvě děti. Byly najednou nemocné, s horečkou, bolestmi hlavy, totální únavou. A já se těšila, jaká ta terapie bude. Přišel očekávaný den a protože Veronika s Táňou musely působit na dálku, byla jsem zvědavá, zda vůbec nějak poznám, že pracují. Poznala jsem a velmi jasně! Najednou jsem měla pocit, že mi někdo vypnul vzpomínky. Nebyla jsem schopna vůbec nijak přemýšlet, natož si na něco vzpomenout. Snažila jsem se v době té terapie uvařit aspoň polévku, protože to bylo zrovna kolem času oběda. A soustředit se na krájení mrkve byl nadlidský výkon 🙂 Po skončení terapie jsem si musela asi na hodinu lehnout, tvrdě jsem usnula. Potom jsem se těšila na shrnutí, které Veronika slíbila poslat mailem.

Při čtení mailu jsem si byla jistá, že terapie byla opravdu o mně. Všechny pocity seděly a víceméně jsem i skrze svůj život sama došla k podobným pocitovým scénám, které se při terapii ukázaly, ale nikdy jsem sama nebyla schopna proniknout tak hluboko. V terapii se ukázalo několik minulých životů, které souvisejí s mým současným životem. Bylo to velmi zajímavé čtení. Docházelo mi ještě spoustu dalších věcí a pocitů, které jsem kdy cítila a bez kontextu nedávaly smysl, teď najednou smysl začaly dávat.
Bezprostředně po terapii jsem se cítila unavená a stále přetrvával pocit vypnutých vzpomínek. Když jsem se snažila na něco soustředit a zapojit normální racionální myšlení, rozbolela mne hlava, která mne bolela ještě i další den. Asi dva dny jsem měla naprostou nechuť dělat cokoliv jiného, než ležet na pohovce. Jeden den mne bolela střeva. Děti byly stále unavené (terapie se týkala v podstatě celé rodiny) a dostaly silný kašel. Moje maminka i sestra (kterých se týkala rodinná ženská karma) také pociťovaly účinky terapie. Normální schopnost přemýšlení se mi vrátila až po třech dnech.
A nakonec jsem potřebovala dočistit ještě jednu záležitost, která s terapií také souvisela, ale přímo se neukázala. Po tomto dočištění mám konečně pocit, že uvnitř mne sídlí moje vlastní síla, že se můžu dokonale milovat a že jsem úplně v pořádku taková, jaká jsem. Pro mne dnešním dnem skončila „nadvláda mužů nad mým životem“.