Terapie tmou

Tato cesta sebepoznání – pobytem ve tmě – se provádí již po tisíciletí v mnoha kulturách, zejména v Japonsku, Indii a Tibetu.

Na své cestě do Nepálu v šedesátých letech se Holger Kalweit (vydal i u nás knihu Dunkel Terapie) seznámil s prastarou tibetskou buddhistickou metodou zvanou „Yangtik“ a tuto metodu rozšířil po Evropě. Hlavní propagátor této metody u nás je PhDr. Andrew Urbiš, který vydal knihu „Terapie tmou“.

Terapie tmou se provádí se v dokonale zatemněné místnosti vybavené veškerým potřebným vybavením, kde klient stráví v naprosté tmě a odhlučněném prostředí nejméně 7 dnů.

213562222000006_03

„Tma léčí, tma inspiruje, tma stabilizuje i posunuje. Tma prostě umožňuje. Umožňuje mnohé, aniž byste se museli příliš namáhat. Tma tedy pomáhá…“

Pobyt ve tmě je prastarou metodou sebepoznání využívanou v mnoha lidských kulturách. Tmu ale využíváme často v malé míře i v běžném životě. V noci s očima otevřenými do tmy si přemýšlíme nebo posloucháme hudbu.

Svou nejsoukromější tmu si vytváříme, když oči zavřené pro doznění krásného výtvarného díla nebo ve chvílích intimních, při líbání i modlení.

Já sám jsem si vícedenní pobyt ve tmě několikrát vyzkoušel a má zkušenost je jednoduchá: funguje to. Ono to vlastně logicky musí fungovat, protože kdy jindy v životě člověk po několik dní opravdu nic nemusí. A taky spoustu věcí nemůže. Kdy může tedy být tak moc jen sám se sebou.

Moje zkušenost s tmou mi přinesla spoustu konkrétních drobných i velkolepých nápadů, potlačení stresu i jakési nepohody z budoucnosti, odstranění nespavosti, úbytek váhy, zjasnění vhledu do věcí obecně a ještě spoustu dalšího.

S mým prvním pobytem přišla také chuť postavit si jednou temnou komoru pro sebe, abych ji mohl užívat dle potřeby. Můj druhý pobyt tuto chuť přeměnil v plán – ne jednou, ale co nejdříve, ne jen pro sebe, ale pro své kamarády, známé a vlastně kohokoli, kdo bude chtít. A tak jsem to udělal…

549071_doba-temna-terapie-tma-v3

Následující text je zpracován dle knihy Terapie tmou od PhDr. A. A. Urbiše, článku Změněné stavy vědomí v kontextu výzkumu senzorické deprivace a sociální izolace Mgr. Martina Kupky Ph. D., dalších informačních zdrojů a samozřejmě osobních zkušenost.

Využití tmy pro speciální účely sahá do dávné lidské historie. Jako podpůrný prostředek pro zasvěcení byla využívána ve starém Římě nebo egyptskými kněžími.

Tmu navštěvovali také budoucí inčtí vládcové, guatemalští šamani, kolumbijští indiáni kmene Kogi a severoameričtí indiáni z Velkých planin či staro-irští proroci. Yangtik, tedy dlouhodobé pobyty ve tmě (např. padesátidenní), praktikují cíleně již několik tisíciletí buddhističtí a taoističtí mniši.

V minulém století se mnoho let výzkumem senzorické deprivace zabýval kanadský psycholog slovenského původu J. P. Zubek, který sám strávil ve tmě 10 dní. Jedním z jeho výsledků bylo, že pokud je pokusná osoba v občasném pravidelném kontaktu s experimentátorem, je upevňován pocit bezpečí a dostavující se projevy smyslové deprivace (např. vize, emocionální stavy) byly vnímány jako vzrušující a příjemné.

Později byla i na základě jeho výzkumů vyvinuta terapie Chamber REST využívána např. v Japonsku a USA, která představuje pobyt v zatemnělé a zvukově izolované místnosti.

Tato metoda spolu s dalšími terapeutickými postupy např. umožňuje úpravu postojů či názorů, umožňuje rovněž pochopení vlastních emočních vzorců ve vztahu k sociálnímu okolí, působí na sebepojetí a projasňuje vhled do aktuálních problémů.

terapie_tmou

Pozitivní vliv terapie je také využíván při léčbě závažných diagnóz a podporuje změny návykového chování (konzumace alkoholu, nadváhy, kouření). Tma rovněž zásadně (až stonásobně) podporuje produkci hormonu melatoninu, který dle některých informací působí proti stárnutí a nádorovému bujení.

Přínosy pobytů ve tmě jsou ovšem ještě mnohem širší a bohatší. A tedy mé osobní zkušenosti s působením pobytů ve tmě? Závěrem je jen faktograficky vyjmenuji: odstranění stresu, zásadní potlačení nespavosti, snížení váhy o 4 kg za týden, spousta nápadů drobných i velkolepých, obecné rozšíření vhledu do podstaty věcí, získání schopnosti hlubšího a pevnějšího propojení s ostatními lidmi, mnoho námětů na malbu obrazů a příbuzných aktivit a v neposlední řadě skutečný, velmi hluboký odpočinek.

Následně pak také posun v mnoha činnostech mého směřování i celková úprava mého hlavního zacílení (více propojená se mnou samých), nová, velmi cenná přátelství, úprava jídelníčku i celkového životního stylu (samozřejmě k lepšímu), prohloubení, posílení a obohacení vztahů s mými bližními atd., atd.